Studie je součástí kolektivního díla, které formou souboru statí tvoří katalog ke stejnojmenné výstavě českého náboženského umění období 1870-1914. Představuje historický kontext doby a především postavení katolické církve v evropské a obzvláště české společnosti druhé poloviny 19. století.
V druhé části se věnuje pražské provinční synodě, která v roce 1860 vydala závazné směrnice k celé řadě církevního života v českých zemích. V centru pozornosti jsou nařízení k regulaci církevního umění a péči o památky.