Česká translatologie, postavená na domácích strukturalistických základech a na teorii Jiřího Levého z 60. let je z hlediska současné mezinárodní (západní) translatologie metodologicky, filozoficky, teoreticky i pragmaticky/ideologicky moderní, avšak více méně do sebe uzavřená a málo známá. Článek rozebírá některé aspekty tohoto stavu.