Abstrakt
Příspěvek se věnuje organizaci péče o písemné prameny k dějinám průmyslu a řemesel po 2. světové válce a k počátkům centrálně řízeného podnikového archívnictví. Odsun a zavírání řady podniků po roce 1945 vedlo k vlně ničení archiválií, která ukázala zvýšenou potřebu jejich ochrany a zpracování pro potřeby dalších generací.
Zemský archiv, jehož zaměstnancem byl i dr. Jan Klepl, tehdy tajemník Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, organizoval záchranu ohrožených dokumentů a jejich uchování ve stávajících archivech.
Zároveň probíhaly kurzy pro nové podnikové archiváře, které jim objasňovaly význam jejich práce a učily je nové metodice. Centrální dohled a zformování správy podnikového archivnictví pro další období byly završeny na počátku 50. let.