Abstrakt
Článek si klade otázku, zda topos ženy-podněcovatelky v islandských rodových ságách představuje pouhé literární klišé, nebo zda jeho častý výskyt dokládá klíčovou roli Islanďanek v krvavém řešení rodových svárů, představujících ústřední moment udržování společenské rovnováhy. Rozbor a interpretace archetypálního podněcování ke krvavé odplatě matky Þuríðr v rané Sáze o zabití na vřesovišti (Heiđarvíga saga), takřka prosté literární stylizace, ukazuje, že topos ženy-podněcovatelky tu v procesu kompenzace za zabití a pomsty hraje roli redundantní a v kontextu příběhu plní funkci čistě ornamentální.
V aktuální politice a v dynamice rodových svárů v době předpokládaného zapsání Ságy o zabití na vřesovišti není uplatňován absolutní požadavek na zachování cti ve smyslu "lex taliones"; bezhlavou pomstu tu nahrazuje rafinované jednání na sněmech.