Tento článek se věnuje konceptuálnímu uchopení strategie. Autoři vysvětlují silné a slabé stránky chápání strategie na základě prací autorů tak významných jako Carl von Clausewitz, Basil Liddel Hart, André Beaufre a Colin Gray.
Chápání konceptu podle Arthura Lykke je následně využito k přiblížení dalších teoretických nároků. Strategie je tedy chápána jako dynamický vztah prostředků, cílů a způsobů.
Toto vymezení je pak využito k diskusi o dopadu konceptualizace strategie na tvorbu českých strategických dokumentů. Článek reprezentuje názor, že koherentní propojení výše zmíněných součástí je doposud stále opomíjeno. Autoři se tedy staví za důkladnou a precizní fomulaci cílů, jakožto podmínky ke tvorbě jakékoliv funkční strategie.
Jakékoliv cíle, či ambice, musí ovšem být formulovány přísně s ohledem na potenciálně dostupné zdroje a proveditelné způsoby jejich využití. Celý proces by se tedy měl spíše podobat známému hermeneutickému kruhu.