Článek je analýzou logiky aposteriorních modálních důkazů Boží existence. Identifikuje jistý obecný princip modálních důkazů, totiž odvození nějakého silnějšího modálního ontologického statutu boží bytosti, který buď zakládá slabší modálně-existenční status, nebo je s ním neslučitelný.
Zmíněný silnější status garantuje aktuální existenci takové božské bytosti. Jako východisko uvedené obecné analýzy je užita Třetí cesta Tomáše Akvinského.
Tento obecný odvozovací princip je pak aplikován na ostatní důkazy, jmenovitě na důkazy z díla J. D.
Scota.