Většina filosofů, kteří si říkají naturalisté, je přesvědčena, že k výklad myslí a konatelství nevyžaduje žádné jiné pojmové nástroje, než jaké používají přírodní vědy. Jsou tu však i filosofové, které lze, domnívám se, stále ještě nazývat naturalisty a kteří tohle popírají.
V tomto článku jsou probírány přístupy dvou z nich: Donalda Davidsona, který je přesvědčen, že k výkladu lidských konatelů potřebujeme alespoň pojem pravdy a Roberta Brandoma, který argumentuje, že co potřebujeme, nejsou žádné specifické pojmy, ale specifický způsob řeči, totiž normativní způsob. Cílem tohoto článku je tyto dva přístupy, a rozdíly mezi nimi, podrobně analyzovat a ukázat, že nemusejí být zcela nekompatibilní.