Soubor dvanácti kapitol je věnovaný studiu jinakosti v raně novověkých, moderních a současných evropských společnostech. Vznikla jako dílo mezinárodního kolektivu autorů pocházejících ze sedmi evropských zemí, a odvinula se ze dvou provázaných kontextů.
První byl stejnojmenný semin ář pořádaný editory v září 2002. Druhý byl dokončený project, který si žádal závěrečnou reflexi.
Svazek otevírá Úvod vědeckých editorů v němž se zamýšlejí nad vývojem přístupu řešitelského týmu a shrnují výsledky projektu a vyhodnocují směřování řešitelského týmu. Autoři se hlásí k diskusi, kterou iniciovala Helena Ahrweilerová spolu s Bronislawem Geremkem a Michelem Mollat du Jourdin na kongresu historiků ve Stutgartu roku 1985 jako ke svému konceptuálnímu východisku.
Tým se zaměřil na výzkum alterity definované sociálně (kriminalizace jinakosti v raně novověké a novověké Evropě, viz kapitoly Daniela Tinkové a Petera Beckera a chudoba ve městech ve 20. století v kapitolách Marjaany Niemi and Lorny Goldsmith), na konfesionelně definovanou jinakost v relaci k migraci (Markéta Křížová, Jaroslav Miller, Eva Kowalská a Chantal Bordes-Benayoun), dále různé reciprpoční vlivy a vazby mezi politikou a jinakostí ( případové studie Jeana-Francoise Berdaha, Linase Eriksonase, Charlotty Alston a Blanky Říchové). Sborník uzavírají dvě recenze (obě zaměřené na procesy budování moderního národa v publikacích od Miloše Řezníka, recenzované Blankou Říchovou a knihu Jitky Malečkové, recenzovanou Darinou Martykánovou) a zpráva o diskusi na stejnojmenném semináři, již zaznamenal Michael Voříšek.