Tištěná verze příspěvku z konference doprovázející výstavu Sláva barokní Čechie r. 2001. Autor reaguje na vlastní 10 let starý přehled bádání o baroku (1991) a mimovědeckých okolností, které je ovlivňovaly v období nesvobody.
Nyní se zamýšlí nad obdobím 1990-2000, kdy jsme byli svědky polarizace extrémních přístupů (nebezpečí apologií baroka, ale také přetrvávání černé legendy), zejména od 2. poloviny 90. let ale také narůstající recepce pobělohorské doby jako integrální součásti českých dějin a přesunu od polemik na čistě pracovní rovinu.