Kapitola prezentuje poznatky získané kvantitativním empirickým výzkumem o základních parametrech neformální a formální (organizovaného) dobrovolnické činnosti v ČR jako jsou: frekvence, délka, pravidelnost, stabilita, oblast působení a zaměření. Popisuje též projevy nových trendů v českém dobrovolnictví, tj. zaměstnanecké a virtuální dobrovolnictví.