Tato převážně materiálová studie prozopografického charakteru se snaží přiblížit roli a fungování krajských zdravotníků v osvícenském systému zdravotnictví, především mezi lety 1785-1820. Jde tedy o období mezi josefínskou reformou krajského zřízení, kdy současně vrcholily i státní snahy o reformy zdravotnické, a počátkem epochy, kdy stát začal zdravotnické záležitosti přesouvat na obce a jejich samosprávu.
Studie se zaměřuje na první generace krajských zdravotníků - lékařů i chirurgů - této poreformní doby: V širším měřítku by však tato studie mohla být i příspěvkem k otázce profesionalizace zdravotnické péče a zdravotnického personálu v českých zemích obecně. Měla by však také přispět k pochopení procesu etatizace a byrokratizace (nejen) zdravotnických profesí.