V článku je zkoumána Wittgensteinova teze, podle níž se má logika postarat sama o sebe, a to na pozadí jeho filosofických metod. Speciální důraz je kladen na jeho metodu "přehledného znázornění" s cílem předvést takové znázornění celku Wittgensteinivy flosofie v jejím spojitém vývoje od studia logick é formy znázornění po pluralitu forem životních.
Jádro článku spočívá v diskusi tří zákonů čistého rozumu - zákona identity, indukce a sporu - z wittgensteinovského úhlu pohledu. Poslední oddíl vidí Wittgensteinovu úvodní tezi a jeho celou filosofii v širším kontextu filosofických trendů, které ji tvarovaly, s důrazem na Kantův idealismus a pragmatismus Williama Jamese.