V souvislosti s texty, encyklopedickými hesly či dalšími informacemi o etnických společenstvích bývají běžně zmiňovány i údaje o jejich početnosti. Tento zdánlivě neproblematický fakt však v sobě skrývá celou řadu úskalí a obtížně zodpověditelných a řešitelných otázek.
Cílem stati je upozornit na některé z těchto skutečností. Sledovány a analyzovány jsou zejména fenomény "etnicity" a "jazyka" jako dvou hlavních výchozích prvků oficiálních cenzů a dalších etnicky orientovaných statistik.
Autor upozorňuje na problematičnost získaných dat (mnohdy ryze subjektivního rázu) a potřebu jejich hlubšího analyzován í a interpretování. Stručně komentovány jsou i další fenomény, ovlivňující výsledky etnicko-jazykových statistik: role územní příslušnosti, exogamní partnerství, dvojí/multiplikovaná identita, populace "bez etnické sebeidentifikace" či faktor "etnického původu".