Autor se v článku věnuje paradoxní pozici, ktrá byla v mytologických pramenech připisována ženám ve staroegyptské společnosti. Coby jedinci, kterým nebyla svěřována faktická společenská moc, získaly ženy přístup k jinému typu moci, která byla mužům coby držitelům společenské moci bytostně nepřístupná - nezávislost na mocenských strukturách. Článek se následně věnuje způsobu, jakým byla tato paradoxní role žen reflektována staroegyptskou mytologií.
V ní jsou ženy na jednu stranu popisovány jako pouhé pomocnice a podporovatelky svých mužských protějšků. Na druhou stranu jsou také popisovány jako mocné, děsivé až záludné postavy, které se moci mužů naprosto vymykají.
Na základě těchto pramenů autor zkoumá vztah společenské reality a mytologie a dospívá k závěru, že jedno není zrcadlovým odrazem druhého. Mezi oběma spíše dochází k velice subtilnímu ovlivňování, které je motorem pro rozvoj nejrůznějších společenských forem.