Abstrakt
Na příkladu dvou myslitelů ze zcela odlišných období dějin filosofie předvádí článek otázku nejobecnějších podmínek pravdivé řeči, kter é se projevují na pomezí sémantiky v užším slova smyslu a utváření širšího pojmu světa jakožto pojmu, k němuž patří vytyčení jasných mezí smysluplného vypovídání o tom, co je. Od této velmi obecné otázky se příspěvek obrací k užšímu tématu negace čili k pravidlům užití řeči, která je sice správná a v některých případech pravdivá, avšak postrádá svůj vlastní a specifický korelát v plné osnově skutečnosti samé.