Historické otřesy přelomu 16. a 17. století (období tzv. Smuty) podnítily v prostředí moskevské Rusi vznik velkého množství písemných památek.
Jeden z takových spisů (Vremennik) vzešel z pera carského úředníka Ivana Timofejeva (umírá v březnu 1631). Autor Vremenniku (podobně jako jeho současníci) nepojímá zachycované události jako dílo náhody či pouhý soubor historických faktů, nýbrž je chápe jako důsledek bezprostředních zásahů boží moci.
Ruský národ zaujímá v kontextu univerzální křesťanské historie výjimečné postavení nositele pravé víry. Autorovo hledání příčin nedávných událostí se nese ve znamení ztráty tradičních hodnot, nesounáležitosti obyvatel pravoslavného carství a vítězství egoistických partikulárních zájmů, ohrožujících samotné přežití země.