Abstrakt
Jednou ze zásadních charakteristik současné společnosti je její vnitřní rozmanitost. Ta se projevuje mj. tím, že v ní vedle sebe existuje a koexistuje řada subkultur, tedy sociálních uskupení, která jsou charakteristická specifickým souborem norem, hodnot, vzorů chování a životního stylu, jež je do jisté míry odlišují od dominantní kultury (nakolik lze vůbec v současném světě o ohraničené kultuře / kulturách hovořit), jíž jsou ovšem zároveň konstitutivní součástí.
Subkultury se mohou etablovat na různém základě (např. etnickém, socioprofesním, zájmovém), často se tak děje na základě sdílené hudby, protože právě hudební diskurz je prostorem, kde se mohou utvářet identity. Hudební subkultury mládeže se staly významným fenoménem západní (euroamerické) společnosti druhé poloviny 20. století.
Přesto, že česká společnost prošla v druhé polovině 20. století odlišným vývojem než západní společnost, v níž byly subkultury ponejvíce studovány a popsány, i zde můžeme zčásti od padesátých a bezpečně od konce sedmdesátých let 20. století sledovat vznik a rozvoj hudebních subkultur, které významně formují hodnoty, normy a postoje svých aktérů. Cílem našeho textu je ukázat, jak na fenomén subkultur a jejich proměn nahlížejí sociální vědy a co v něm považují za významné.
Rozlišujeme přitom subkulturní ideologii (hodnoty, normy a postoje) a subkulturní styl (vzhled, chování a žargon) jejich aktérů. Okrajově se věnujeme také kontextu subkultur v českém, resp. československém prostředí.
Pokládáme si otázku nakolik je současná podoba subkultur ovlivněná procesy globalizace a naopak, nakolik u nich lze spatřovat prvky lokální diversifikace. Zároveň se pokusíme ukázat současný postmoderní trend stírání ostrých hranic mezi jednotlivými subkulturami a míšení subkulturních stylů.