Příspěvek se zabývá důležitostí písemného projevu ve výuce českého jazyka pro cizince. V současné době je pro výuku cizinců nejčastěji volena komunikační metoda, která podporuje vyváženost všech řečových dovedností.
Písemn ý projev však přesto bývá často opomíjen či podceňován jak ve výuce samotné, tak při domácí přípravě. Také většina současných jazykových učebnic neposkytuje nácviku písemného projevu dostatečný prostor a mnohdy ani k jeho procvičování nemotivuje.
V příspěvku se autorka věnuje nejen důležitosti nácviku písemného projevu pro praktické použití, ale poukazuje i na možnosti a meze při nácviku této řečové dovednosti.