Abstrakt
V článku jsou shrnuty základní virologické, epidemiologické a klinické charakteristiky rotavirů, resp. rotavirových infekcí. K přenosu nákazy dochází vesměs fekálně orální cestou, možnosti nespecifické prevence jsou omezené.
Ke klasickému klinickému obrazu rotavirové gastroenteritidy patří horečka 38-40 oC po 2-4 dny, opakované zvracení, vodnaté stolice bez příměsi po dobu 4-5 dnů a nechutenství. Výrazné meteoristické břicho může působit dojmem náhlé příhody břišní.
Ke klinicky nejdůležitějš ím komplikacím patří dehydratace, křeče či sekundární malabsorpce, výjimečně meningoencefalitida. Riziko hospitalizace s rotavirovou nákazou pro děti z okresu Plzeň-město bylo v roce 2010 propočteno pro děti do 3 let na 561,3/100 000, u salmonelóz bylo toto riziko přibližně 7x nižší.
K 31.12.2009 bylo plošné očkování zavedeno ve 23 zemích světa, plošná vakcinace proti rotavirovým nákazám byla zavedena i v řadě evropských zemí (Rakousko, Belgie, Lucembursko, Finsko, Litva). I po krátkém odstupu od zavedení vakcinace je dokumentován pokles celkové nemocnosti na průjmová onemocnění i výrazný pokles hospitalizací s těmito nemocemi.
V České republice se zatím počítá se zařazením do očkovacího kalendáře jen obecně, výhledově. Podle údajů ze srpna 2010 alespoň 1 dítě očkovalo pouze cca 43 % z 2 106 oslovených praktických lékařů pro děti a dorost - proočkovanost dětí narozených v r. 2010 se pohybuje kolem 7-8 %.