Příspěvek se zabýval typologií reprezentací maskulinit(y) v konstitutivním textu českého skautingu, příručce Základy junáctví. Ptal se, nakolik se do českého kontextu promítla krize maskulinity, tj. jeden z určujících rozměrů vzniku anglického a amerického skautského hnutí, a nakolik tím ovlivnila jeho tvářnost.
Symptomy této krize byly nalezeny pouze u tří autorů, mezi jinými i Antonína B. Svojsíka, zakladatele a dominantní postavy českého skautingu, z jehož pera rovněž vzešla téměř polovina celé příručky a který, z autorů podílejících se na Základech junáctví, následně nejvíce ovlivňoval sociální praxi výchovy dětí ve skautských oddílech.
Vysvětlit příčiny krize maskulinity se však nepodařilo ani při zohlednění generačního kritéria, ani společnou socio-kulturní orientací.