Abstrakt
K vojenskému přepadení Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy došlo v noci z 20. na 21. srpna 1968. Předkládaná studie se snaží o zmapování role médií a novinářů v následujících hodinách a dnech, kdy se československá společnost jako celek okupaci vzepřela formou pasivní rezistence.
Důležitou úlohu sehrál rozhlas, když ještě v prvních hodinách intervence opakoval zprávu, že spojenci přicházejí proti vůli vedení státu, a poté vysílal z okupované budovy a organizoval a řídil odpor proti okupaci. Intervenčním vojákům se nepodařilo zastavit ani vysílání televize ani tištěná periodika.
Studie popisuje způsoby práce novinářů v podmínkách okupace a konstatuje, že novináři sami deset dní od 21. srpna do 3. září 1968 překvapivě vnímají jako čas úplné jednoty a mimořádné svobody.