Kapitola se zabývá percepcemi a veřejnými diskurzy týkajícími se menšinových jazyků na nápisech ve čtyřech středně velkých evropských městech: Békéšská Čaba (Maďarsko), Český Těšín (Česko), Llanelli (Wales) a Pula (Chorvatsko). Analýza ukázala, jak se v diskurzech zachází s bilingvními nápisy buď jako s instrumentálními objekty, nebo jako se symbolickými místy a jak spojují nebo rozdělují místní obyvatelstvo v otázce identity jejich města.