Příspěvek rozebírá problematiku sovětské propagandy v meziválečném ČSR. Období dvacátých a zejména třicátých let 20. století bylo u části československé levice spojeno s utvářením idealizovaných představ Sovětského svazu jako avantgardy historického a společenského vývoje.
Na tomto procesu se vedle jiných skutečností podílela i samotná sovětská propaganda, která dovedla velmi přizpůsobivě reagovat na poptávku cílových skupin a pomáhala tak do jisté míry vytvářet sítě zahraničních sympatizantů SSSR. Jedním z mechanizmů konstrukce pozitivního obrazu Sovětského svazu byla vedle využití textu a rádiového vysílání i práce s obrazem, ať již se jednalo o film nebo zejména fotografii.
Díky těmto prostředkům se sovětské propagandě dařilo vytvářet ne-li zcela nereálný, tedy v mnoha případech alespoň pozměněný obraz SSSR v očích části zahraniční veřejnosti. Příspěvek nastíní některé okruhy témat, které ve spojení se sovětským svazem u jeho sympatizantů rezonovaly a také mechanizmy využívání práce s obrazem v dobových prosovětsky orientovaných periodikách.