Studie věnovaná Benjaminově filosofii dějin, zejména jeho pojetí historického jednání. Hlavním cílem textu je ukázat, jakým způsobem Benjamin pojímá historickou pravdu.
Na základě Benjaminovy teorie jazyka s přihlédnutím k jeho spekulativní interpretaci role jazyka v "truchlohře" studie analyzuje Benjaminův pojem "smyslu" v dějinách, a poté analyzuje překlad jako příklad historického jednání. V tomto výkladu není "mesiánská" dimenze Benjaminova pojetí dějin situována "nad" dějiny či mimo ně, nýbrž do dějin.