Abstrakt
Příspěvek pojednává o problému sociálního vyloučení a jeho vztahu k cestovnímu ruchu. Vychází z přínosu cestovního ruchu pro každého, kdo má možnost jeho nabídek a služeb aktivně využívat.
Zároveň poukazuje na to, že možnost uplatnit často zdůrazňované právo všech na účast v cestovním ruchu je s ohledem na sociálně a zdravotně znevýhodněné osoby, bez podané pomocné ruky, přinejmenším diskutabilní. Následně se zabývá pojmem sociálního vyloučení a proměnou jeho obsahu v čase, s důrazem na jeho mnohorozměrný charakter.
Na závěr jsou představeny možnosti sociální intervence ve prospěch vyloučených ze strany sociálního cestovního ruchu a na základě konkrétních zahraničních výzkumů zmíněny příklady jeho přínosů.