Studie se soustředí na dva pojmy bytí sebou, z nichž jeden hraje ústřední roli při vymezení autentické existence v Bytí a čase, zatímco druhý Heidegger odsouvá stranou a považuje za neautentický. Z centrálního pojmu raného Heideggera - být sám sebou - rozkrývám jeho koncepci individuality a identity, vůči níž kladu alternativní pojetí a argumentuji, jak by takový pojem bytí sebou samým mohl čelit potenciálním námitkám.
V závěru studie ukazuji lidské bytí jako bytostě rozevřené mezi dvěma různými pojmy individuality.