Autor v tomto příspěvku nejprve prezentuje dva typické extrémní postoje k dějinám, tedy eschatologismus a inkarnacionismus. Zdravá křesťanská teologie však musí paradoxně propojovat jak vůči dějinám transcendentní postoj zaměřený k eschatologickému naplnění, tak pozornou vnímavost vůči právě probíhajícím dějinám, což odpovídá mysteriózní charakteristice z oblasti spirituality: contemplativus in actione.
Následně se připomíná tak zvaná dějinná analogie trojičního tajemství, kde minulost odpovídá Otci, přítomnost Synu a budoucnost Duchu svatému. Na tomto základě jsou pak nevyvážené postoje k těmto třem základním dimenzím naší časovosti odhaleny jako implicitní trinitární hereze.