Autor konstatuje, že současné francouzské medievistické bádání je natolik pestré, že při jeho charakteristice se nelze než jen omezit na postihnutí několika nejvýraznějších trendů. Na základě osobní zkušenosti popisuje zkreslené představy, jež české prostředí o francouzských trendech má a upozorňuje na možnosti, jež se v současnosti českým medievistům k proniknutí do francouzské historiografické kuchyně nabízejí.