Článek se zabývá problémem symbolu z fenomenologického pohledu, vychází zejm. ze zakladatele fenomenologie, Edmunda Husserla. Symbol je u něho pochopen ze specifické časové struktury, v níž něco přítomného, "nyní", odkazuje k něčemu ne-přítomnému, "ne-nyní".
Tato struktura je pochopitelná pouze na základě vnitřní ontologické struktury člověka, která sama je sebe-časováním. Z tohoto základu vychází Jaroslava Pešková při porozumění symbolu jako něčeho, co strukturuje náš Lebenswelt a naši vlastní praxi, resp. v čem se vztahuje naše přítomné jednání ke smyslu tohoto jednání.