Text se zabývá hlavními problémy ve filosofii Jaroslavy Peškové. Snažíme se zde ukázat, jak porozumění lidské praxi v marxistické filosofii, jako její východisko, je transformováno ve filosofii fenomenologické.
Dialektické pojetí negativity je ještě uvězněno v nedotázaném horizontu reality, pojaté jako protipól ideality. Fenomenologie umožnila některým marxistům (jako byl Karel Kosík, Karel Michňák, Jaroslava a Jiří Peškovi) zahlédnout tuto metafyzickou past a rozvinout nové způsoby myšlení mimo strukturu sebe-kladoucího subjektu.