Monografie je první vyčerpávající publikací devíti přístřešků se skalními malbami zdokumentovaných československou expedicí v Dolní Núbii v rámci záchranné akce UNESCO v 60. letech 20. století. Prezentace každé lokality zahrnuje popis umístění v krajině a charakteristiky skalního podkladu, analýzu tematických, stylistických, syntaktických a technických aspektů skalního umění, diskusi prostorové a časové dynamiky povrchu se skalním uměním a zhodnocení významu lokality v rámci studovaného korpusu.
Závěrečná kapitola shrnuje celkový význam skalních maleb z československé koncese jako jednoho z uměleckých a kulturních projevů populací, které obývaly nebo využívaly území Dolní Núbie v různých obdobích minulosti, a jako pramene k poznání jejich minulých světů a životů.