Problem vztahu sakrálního a profáního v konstrukcí obrazu českých dějin je proveden na folii dvou konceptů sociologie náboženství, pojetí integračního a kompenzačního. Spor o smysl českých dějin mezi T.G.
Masarykem a Josefem Pekařem je zde ukazován jako dvojí verze integračního řešení problému české identity a sociální koheze.