Tato práce poukazuje na důležitost ideje organické jednoty. Součinnost v přirozeném prostoru interaktivního soužití je souzněním v pospolném společenství.
Idea součinnosti v přirozeném prostoru je idea symbiogeneze. Tedy idea organické jednoty, sounáležitosti. Člověk a příroda tvoří mystickou jednotu.
Mentální profil člověka vrůstá do tváře krajiny. Tvářnost vyvstává v interakcích.
Tvář se rodí ze střetu. Střet je těhotenstvím světa.
Kritika kulturního diktátu bílého muže. Smrt smyslu a vyvlastnění bytí.
Odhalení unifikace jako obskurní tváře globalizace. Příklon ke krásnu (bytostný estetismus) jako varianta nového založení étosu v postmoderně.
Tajemství je zdroj imaginace. Souzvukem k souznění.
Laděním se na zázračnost nevýslovného k souznění s přítomným. Výchovou laděním na fenomenální bytí krásy k revitalizaci vědomí svrchovanosti jednoty. organicita - symbiogeneze - ekofilozofie - etika - fenomenologie.