Abstrakt
Micro RNA (miRNA) patří do skupiny malých, přibližně 22 nukleotidů dlouhých, jednovláknových, endogenních, evolučně konzervovaných a nekódujících RNA. Tyto molekuly posttranskripčně regulují expresi strukturních genů.
Mechanismem RNA interference (RNAi) ovlivňují stabilitu a translační účinnost cílových mRNA. Jsou nalézány u v ětšiny organismů, tvoří 1-2% eukaryotických genomů a řídí expresi až 1/3 protein kódujících genů.
Podílejí se na regulaci klíčových biologických procesů (buněčný růst, diferenciace, proliferace, apoptóza) tím, že modulují hladiny proteinů v buňkách. Recentní nálezy zdůrazňují zásadní význam miRNA ve vývoji, homeostáze a funkci vrozené i adaptivní imunity.
Deregulace exprese miRNA je součástí patogeneze malignit, srdečních, neurodegenerativních, autoimunitních zánětlivých onemocnění a infekcí. U systémových autoimunitních chorob hrají miRNA klíčovou úlohu v regulaci hlavních, v patogenezi zapojených molekul (TNFα), centrálních signálních drah (IFN I. typu) a kritických imunoregulačních buněk (regulační T buňky).
Molekuly miRNA mají značný potenciál jako nová třída terapeutických cílů a diagnostických biomarkerů. Článek podává stručný přehled o molekulách miRNA, jejich roli v imunitní odpovědi a souvislosti se systémovými autoimunitními onemocněními.