Abstrakt
Proces zřizování prvních táborů Erweiterte Kinderlandverschickung (KLV) v letech 1940 a 1941, který obnášel zejména výběr lokalit a jednotlivých objektů a zajištění základních životních podmínek, představoval jeden z ústředních momentů vytváření sítě táborů KLV na území Protektorátu Čechy a Morava. Zejména s ohledem na tamní vhodné podmínky - společná hranice, okupační režim, relativně dobré zásobování ve srovnání s Říší či pocit bezpečí - tvořila protektorátní struktura velice silný a podpůrný mechanismus při evakuaci německých dětí z měst ohrožených leteckým bombardováním.
V polovině roku 1941 pak došlo ke konstituování dvou význam táborových center - v Poděbradech a Teplicích nad Bečvou, jenž lze považovat za vrchol tohoto procesu. Zvláštní pozornost autorka věnuje dvěma základním podmínkám pro zajištění dlouhodobého pobytu dětí v tomto prostředí.
Budování zdravotní systému péče reagovalo na trvalé problémy se zdravotním stavem dětí. Nemoci a případy epidemií v táborech se staly rovněž důvodem snahy o zlepšení stravování dětí prostřednictvím potravinových doplňků a pestřejší volby potravin.
V závěrečné části textu se autorka zabývá zřizováním táborového komplexu v lázeňském městě Poděbrady, což umožňuje sledovat realizaci projektu na místní úrovni. Regionální sonda reflektuje nejen postup při získávání objektů vhodných pro KLV a okolnosti, jež ho provázely, ale též zájem českých živnostníků o spolupráci na renovací objektů na pozadí vzniku jedné z centrálních lokalit KLV na celoříšské úrovni.