Abstrakt
Článek se zabývá problematikou podpory cestovního ruchu v chráněných územích, na příkladu Národního parku Šumava. Cestovní ruch je jednou ze zásadních variant regionálního rozvoje vzhledem ke specifickým lokalizačním předpokladům i již existující turistické infrastruktuře.
Jsou naznačeny dominantní formy a aktivity cestovního ruchu, které jsou vhodné pro zasazení do chráněného území a analyzovány konkrétní projekty podporující cestovní ruch z hlediska vybraných skupin aktérů působících v území. Součástí metodiky byl terénní průzkum i řízené rozhovory s představiteli státní správy a samosprávy.