Kapitola prezentuje srovnávací analýzu zemí Střední a Východní Evropy (Česká republika, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovensko), které uplatňují vnější diferenciaci při přechodu z primární do nižší sekundární školy. Na základě národních statistik jednotlivých zemí i přehledu literatury porovnáváme především vývoj podílu žáků v gymnáziích za posledních 20 let a dále mechanismy přijímání do těchto výběrových škol v jednotlivých zemích.
Ze srovnání vyplývá, že post-komunistické země, které zavedly vnější diferenciaci po pádu komunistického režimu limitují podíl žáků přecházejících do výběrového proudu a víceletá gymnázia vnímají jako elitní školy, zatímco v Německu a Rakousku se podíl gymnazistů zvyšuje s tím, jak klesá populační křivka. Významné jsou také odlišnosti v přijímacím řízení.