Abstrakt
Manipulací s cytostatiky a jejich aplikací pacientům dochází ke kontaminaci zevního prostředí a dlouhodobé profesionální expozici zdravotnického personálu. K možným důsledkům expozice patří účinky karcinogenní, teratogenní a reprodukční i sytémová toxicita.
Jako biomarker časného biologického účinku mutagenních a karcinogenních látek se užívá metoda cytogenetické analýzy periferních lymfocytů (CAPL), která detekuje strukturální a numerické aberace v kultivovaných periferních lymfocytech. V letech 2006, 2008 a 2010 bylo ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové metodou CAPL vyšetřeno 150 osob.
Průměrná hodnota počtu chromozomových aberací byla 3,04 %, 3,79 % a 3,41 %, což svědčí o zvýšené expozici genotoxickým látkám. Nejnižší hodnoty byly zjištěny u zaměstnanců v ústavní lékárně (2,94 %) a na plicní klinice (3,04 %).
Vyšší hodnoty byly u zaměstnanců dětské hematoonkologie (3,64 %) a kliniky onkologie a radioterapie (3,62 %). Vyšší hodnoty byly zjištěny u kuřáků oproti nekuřákům.
Výsledky je nutno chápat jako nespecifický komplexní ukazatel ovlivňovaný řadou faktorů (míra expozice, aktivita reparačních mechanismů, aktivita imunitního systému, vnímavost k působení genotoxických látek, faktory životního stylu a další). K omezení zdravotních rizik je nutné přijímat opatření ke snížení expozice zaměstnanců.