Zvýšení výdeje energie pomocí pravidelně realizovaných pohybových aktivit je spolu s kontrolou příjmu energie základem úspěchu režimových opatření s cílem ovlivnění nadváhy nebo obezity. U skupin dětí, dospělých a seniorek byly hodnoceny předpoklady pro pohybovou zátěž na základě hodnocení poměru mimobuněčné (ECM) a vnitrobuněčné hmoty (BCM) - ECM/BCM.
Multifrekvenční bioimpedanční metoda byla použita pro stanovení tělesného složení a koeficientu ECM/BCM. Rozdíly mezi jedinci s normální hmotností, nadváhou a obezitou pro danou věkovou skupinu byly věcně i statisticky nevýznamné.
Z toho vyplývá, že předpoklady pro pohybovou zátěž u jedinců s nadváhou nebo obezitou jsou podobné jako u osob s normální hmotností.