Kniha pináší metodologicky zcela nový pohled na Kunderovu románovou tvorbu: vyhýbá se jak pebírání a dovysvtlování interpretací, které svým dílm pisuzuje Kundera sám, tak i používání Kunderových próz pro ilustraci sdlení, že ta i ona teorie funguje i na jeho díla.V takto pojaté interpretaci je zcela ponechán stranou Milan Kundera jako psychofyzická bytost, tedy i vztah autor-dílo, dílo-autor, sociální a historický kontext.
Pístup je založen na dsledné motivické analýze, pi níž z jednotlivých motiv vystupují více i mén souvislé trsy a celky ustálených významových spojení. Práce ukazuje, jak je Kunderv románový svt ustálen kolem nkolika centrálních témat, ale zárove jak tato témata procházejí v prbhu jeho vývoje zajímavými posuny a transformacemi a nabývají rozdílných význam práv tím, že je možné je vnímat jako variace motiv vytvoených už v dílech pedchozích. Takto smující interpretace nabízí vhled do Kunderova psaní, který je zcela odlišný od dosavadních psychologizujících i popisn výkladových monogra