Abstrakt
Cílem práce bylo zjistit vztah dětí s intelektovým postižením k tělesné výchově a sportu. Výzkumu se zúčastnilo celkem 59 žáků (20 dívek a 39 chlapců, průměrný věk 13,85 let) pražských základních škol praktických a 26 žáků (12 dívek a 14 chlapců, průměrný věk 15,80 let) pražských základních škol speciálních.
K posouzení vztahu k tělesné výchově a sportu byl použit nestandardizovaný dotazník, obsahující strukturované i nestrukturované položky. Šetření ukázalo, že školní tělesnou výchovu mají dotazovaní žáci celkem v oblibě, žáci základních škol praktických mají nejraději sportovní hry, zatímco u žáků základních škol speciálních s podivem vede v oblíbenosti náplně vyučovací jednotky rozcvička. Výzkum nepotvrdil předpokládaný příliš malý zájem žáků speciálních škol o pohybové aktivity ve volném čase.
Pro většinu žáků s intelektových postižením je však školní tělesná výchova jediným místem jejich aktivního pohybového vyžití, proto by jí měla být v kurikulu věnována dostatečná pozornost.