Sebeorganizace proudění a pórozity v české křídové pánvi: výsledky stopovacích zkoušek a dalších metod
Abstrakt
V české křídové pánvi se vyskytuje řada příkladů sebeorganizovaného proudění a pórozity. Část lze řadit pod kras, protože jevy vznikly rozpouštěním (Miskovice u Kutné Ho-ry), část je jednoznačně nekrasová (kaolinické pískovce, lom Střeleč), část je na pomezí obou těchto typů anebo není dosud jednoznačně doloženo, jaký proces převládal (severní okolí Turnova, prameniště Pekla). Z hlediska rychlostí a charakteru proudění a tedy z hydrogeologického hlediska jsou si však všechny tyto jevy dosti podobné a je nejvhodnější shrnout je pod termín sebeorganizované(SO)proudění.
V prostoru české křídové pánve byly v této práci shromážděny informace z 32 úspěšných stopovacích zkoušek. Rychlosti proudění v kanálech vzniklých sebeorganizací dosahují 2-35 km/den na vzdálenost až 2 km, což jsou extrémní rychlosti plně srovnatelné s rychlostí proudění v krasových kanálech Moravského krasu.
V řadě dalších oblastí archivní i no-vé stopovací zkoušky doložily rychlosti proudění v řádu desítek až stovek m/den i více (Mělnicko, okolí Benátek nad Jizerou), což jsou pro podzemní vodu velmi vysoké rychlosti proudění; v těchto případech však jednoznačné důkazy o sebeorganizaci zatím chybějí, může to být např. i proudění na otevřené tektonice.V budoucnu by mělo být prostředí s kanály vzniklými sebeorganizací detailněji studováno, protože se o něm dosud ví - s výjimkou několika omezených oblastí - velmi málo. Měly by též být lépe vymezeny oblasti, kde se tento typ pórozity vyskytuje.