Studie mapuje exposé hraběte Jánose Esterházyho, předsedy Maďarské sjednocené strany v Národním shromáždění v roce 1938, v osudovém roce pro první Československou republiku. Ilustruje rétoriku vůdčích představitelů opoziční maďarské menšinové politické scény, která po celou dobu trvání první Československé republiky byla v opozici proti vládě i státu, protože nesouhlasila s ústavněprávními mantinely československého státu.