Článek popisuje úbytek politické moci křesťanské komunity v období po skončení libanonské občanské války (1990) a nárůst politického vlivu po odchodu Sýrie z Libanonu (2005). Rozdělení křesťanů mezi sunnitský (koalice 14. března) a šíitský (koalice 8. března) tábor je nahlíženo spíše jako pragmatický krok.
Ačkoli odlišné taktikou, snaží se oba křesťanské tábory dosáhnout politických hodnot společných všem křesťanům. Patří mezi ně siln é zastoupení ve vládě a státním aparátu, ekonomická nezávislost či kulturní svoboda.