Článek popisuje úbytek politické moci křesťanské komunity v období po skončení libanonské občanské války (1990) a nárůst politického vlivu po odchodu Sýrie z Libanonu (2005). Rozdělení křesťanů mezi sunnitský (koalice 14. března) a šíitský (koalice 8. března) tábor je nahlíženo spíše jako pragmatický krok.
Ačkoli odlišné taktikou, snaží se oba křesťanské tábory dosáhnout politických hodnot společných všem křesťanům. Patří mezi ně silné zastoupení ve vládě a státním aparátu, ekonomická nezávislost či kulturní svoboda.