Abstrakt
Pohybová aktivita do určité míry ovlivňuje tělesné složení a stavbu těla a tím tedy i somatotyp. Vrcholoví sportovci tedy z tohoto pohledu vytvářejí selektovanou skupinu jedinců s typickými somatickými znaky charakteristickými pro daný sport (Zapletalová 1997).
Cílem této studie bylo měřením antropometrických parametrů stanovit somatotyp českých vrcholových judistů, účastníků světových pohárů. Dále jsme zjišťovali segmentální rozložení tekutin v těle u jednotlivých probandů a tím tedy vliv juda na symetrický rozvoj těla.
Celkem bylo otestováno 11 probandů ve věku 17 - 27 let (průměrný věk = 21,5 +- 3,5 let). Z antropometrických parametrů jsme měřili obvodové rozměry (obvod paže, lýtka), šířkové rozměry (šířka dolní epifýzy humeru, šířka dolní epifýzy femuru) a tloušťky kožních řas (nad bicepsem, nad tricepsem, subscapulare, suprailiacale, na lýtku I - pod fossa poplitea) a stanovili somatotyp podle Heatové a Cartera (1967).
Segmentální rozložení tekutin jsme zjišťovali pomocí multifrekvenčního bioimpedančního analyzéru InBody 3.0. Z naměřených antropometrických parametrů byl vypočítán průměrný somatotyp souboru 1,5 : 5,7 : 2,1, což odpovídá somatotypu vyrovnaného mezomorfa.
V distribuci tělesných tekutin jsme nezaznamenali žádné významné rozdíly mezi pravou a levou polovinou těla i přes individuální dominanci končetin jednotlivých probandů. Na základě našich výsledků můžeme konstatovat, že judo je vhodná sportovní aktivita pro rozvoj svalstva celého těla a tento rozvoj je symetrický pro obě poloviny těla.
Při porovnání s normami pro běžnou populaci jsme zjistili vysoké zastoupení svalové hmoty na horních končetinách a také v oblasti trupu. Poznatky jsou využitelné nejen pro samotné sportovce a trenéry, ale také ve vzdělání a pedagogice, problematika způsobu redukce tělesné hmotnosti a dopadech na organismus je v současné době velmi aktuální už i v mladém věku vzhledem k nárůstu výskytu obezity u dětí a mládeže.