Příspěvek se (na materiálu nepřímých pojmenování českého znakového jazyka) zaměří na otázku, jak čeští neslyšící (tj. "já" rodilých uživatelů českého znakového jazyka) konceptualizují skutečnost pro různá "ty": jednak v intrakulturní komunikaci (v rámci komunity českých neslyšících), jednak v komunikaci interkulturní (v komunikaci s příslušníky většinové kultury). Vymezena bude podstata nepřímých pojmenování českého znakového jazyka (mj. i pokud jde o jejich kulturně danou specifičnost a odlišnost od nepřímých pojmenování češtiny) a nastíněny budou jejich typy; to pak bude uvedeno do souvislosti s otázkami přepínání/mísení kódů a interkulturního porozumění zvl. v případech, kdy jsou "já" a "ty" odlišeny nejen jazykově (mluvený jazyk vs. znakový jazyk), ale i kulturně (většinová kultura vs. kultura českých neslyšících).