Příspěvek se zabývá v archeologii málo diskutovaným tématem využití planých rostlin v neolitu na území České republiky. V úvodu je nastíněn význam divoké flóry pro obživu populací v oblasti Blízkého východu v období postpaleolitickém.
Do těchto míst jsou také kladeny jedny z prvních domestikačních pokusů s divokými předky travin, obilovin a luštěnin. Etnobotanické výzkumy společností založených na agrárním způsobu života na území dnešního Turecka dokládají význam výskytu jedlých částí divokých rostlin.
V závěru příspěvku jsou stručně shrnuty dosavadní poznatky o využití planých rostlin na území České republiky s důrazem na unikátně dochovaný soubor rostlinných makrozbytků z Příšovic u Turnova (okr. Liberec).
Rovněž je nastíněn potenciál biochemicky orientovaného výzkumu kamenných drtidel z území severozápadních Čech, na kterých mohla ulpět an/organická rezidua po mletí nejrůznějších druhů potravy.