Předmětem publikace je keramika z hrazanského oppida, která nemá v českém prostředí obdoby. Ze stratigrafické situace v místě nálezu je zřejmé pouze tolik, že předchází laténskému osídlení.
Jde celkem o 15 zlomků, evidentně z jedné nádoby, z hlediska českého pravěku s velmi svéráznou výzdobou (obr. 2 a 3). Jako pravděpodobný okruh původu této keramiky byl identifikován pás euroasijských subneolitických kultur, konkrétně kultura němenská v Polsku (obr. 4).
Pro interpretaci nálezu v celočeském měřítku je podstatné, že popisovaný materiál byl nalezen ve středním Povltaví, tj. oblasti s několikasetletými sídelními hiáty na úrovni neolitu a eneolitu. Výklad situace není jednoznačný.
Může jít o konvergenci tvarů a výzdoby, případně o souvislost se zcela jiným kulturním a časově jinak umístěným prostředím. Dále je možné uvažovat o náhodném kontaktu bez bližších historických souvislostí, podle datování němenské kultury v její mateřské oblasti někdy v časovém intervalu od starého eneolitu po počátek doby bronzové.
Konečně může jít o doklad přežívání lovecko-sběračských, resp. subneolitických komunit ve středním Povltaví a v jižních Čechách hluboko do pozdní doby kamenné.