Text je pokusem o postižení vybraných prvků židovské religiozity v díle polského básníka Alexandra Wata. Soustředí se zejména na mystické struktury a motivy hluboce zakořeněné v židovské religiózní, především mystické tradici.
Analyzuje židovské kořeny Watovy poetiky a jeho specifické pojetí sacrum, ale také jeho svérázný intertextuální dialog s celou řadou kulturních symbolů a konceptů, jenž dotváří jedinečný charakter jeho poezie.